Huťský lesík - takhle tedy ne!

Proč jsme chtěli revitalizovat Huťský lesík.

Ten prostor má velký potenciál pro rekreaci, odpočinek i sport. Lemuje Rožnovskou Bečvu a část hlavního tahu cyklostezky Bečva městem. V blízkosti je naše parádní sportoviště, včetně bazénu, koupaliště, tenisových kurtů, zimního stadionu. Je v dostatečné vzdálenosti od městského mumraje a není tak zasažen hustou městskou dopravou. Dodnes jediný prostor, kde lze ve městě venčit psy na volno. Prostě, mohlo by to být příjemné zelené místo pro všechny, pro lidi i pro zvěř.     

Už v minulosti existovaly plány na zkulturnění toho místa. Ale přece jen, zatím vždy vítězily důležitější priority města a na Huťský lesík nezbývaly peníze. Až do loňska. Do věci se obulo naše za každou cenu akční vedení města a rázem byla z "Huťáku" priorita. Oprášila se studie z minula a šturmem na věc. Jenže ouha, zjistilo se, že lesík je regionálním biokoridorem a tudíž jakékoliv aktivity zde jsou velmi omezené, tedy spíše skoro žádné. Naše vedení města se však jen tak nevzdává ("Neříkejte mi, že něco nejde"). Našel se vhodný dotační program, projekční společnost, která tyto dotace "umí" a šup na věc. Lesík se upraví tak, aby sloužil rekreačnímu vyžití obyvatel města, ale zároveň tím nebyla narušena "ekologická stabilita  a biodiverzita" v lokalitě. 

Původně jsem záměru byla ráda, studie nám byla na pracovní poradě zastupitelů narychlo ukázána (pak už jsme ji v oficiálních materiálech marně hledali). Vypadalo to nadějně. Citlivě ošetřená zeleň, sice povalové chodníky, ale budiž, broukoviště atd. atd. Jen ta cena - odhad přes 3 miliony.  Ale "peníze se mají točit", jak jsem si nedávno přečetla na sociálních sítích v komentáři jednoho Meziříčana. A tak si rada města projekt schválila a zastupitelům své rozhodnutí dala na vědomí. Hodná. Psala jsem i zde: http://www.taprava.cz/valasske-mezirici/aktuality/z-dubnoveho-jednani-zastupitelstva/?page=2.

Pak se něco dělo, pořádně nevíme co. Na něco jsme dostali dotace, na něco zjevně ne. Projekt se osekal, na druhý pokus se podařilo sehnat realizační firmu a letošní zimu se začaly ořezávat a kácet stromy. A pak.....dlouho nic. Jen občas se přesunulo nějaké poleno z místa A na místo B a zase nic. V blátě zaparkovaný, částečně rozložený pásový bagřík a kde tu pohozené součásti techniky celé jaro připomínaly, že by se tu mělo pracovat. Ale jaksi chyběl pohyb. Termín dokončení 30. června 2018. Byl začátek června a na místě se objevily suché kamenné zídky a hromady klád z pokácených stromů byly poskládány zjevně podle nějakého plánu, ale pořád revitalizace nevypadala hotově a lidi začínali klást nepříjemné otázky. A tak firma zamakala. Posledních pár dní před vypršením termínu najela obří technika a s příslušnou ekologickou šetrností, kterou biokoridor vyžaduje, rozjezdila a nakonec strhla povrch téměř poloviny lesa (údajně náletové a invazivní rostliny). Následně do těch kolejí po pásácích firma nasela květní louku. No a protože čas kvapil, tak zbytek nepohodlného rostlinstva se prostě zlikvidoval, opět s ohledem na bioochranu prostoru, Roundapem (zbytek ošetření byl ještě nedávno vidět na sloupu elektrického vedení, který byl původně hezky obalen popínavým břečťanem, psím vínem či chmelem (fakt to nevím přesně). Vše s citlivostí a maximálním ohledem na všechen ten hmyz a drobné zvířectvo, které v původním porostu či zemi přebývalo a kvůli kterému prostor tak chráníme. Ale možná, že firmě křivdím, možná, že včas informovala zvířecí osazenstvo lesa o možnostech nového bydlení v broukovištích a toto spořádaně a s dostatečným předstihem změnilo místo pobytu. 

No a na závěr se v nejteplejším a nejsušším období června nasadily nové keře a stromy, a vytvořil se "chodníček" z borové kůry olemovaný kulatinkou z ořezaných stromů a keřů. Chodníček začíná a končí v kolejích vyježděných bagrem, k cyklostezce je nutno překonat 4 až 5 metrů, takže pokud bude chtít rodinka s dětmi na chodníček dojít, nedej bože po dešti, měla by se vybavit gumáky. Jistě, až tam vyroste ta květnatá louka, tak se půjde po ní, což bude fajn. Á propos, o tu louku mám trochu obavu. Jak strhli pouze tu vrchní vrstvu země, tak jaksi kořeny těch náletových a invazivních rostlin zůstaly na místě. A to je právě u těch "invazivních" rostlin dost podstatný problém. Takže už teď něžné klíčky lučního kvítí válcuje bršlice, případně jiní dovozoví rostlinní nenasytové. 

Prostě a jednoduše, práce na Huťském lesíku realizační firma hodně odflákla a je chyba města, že si ji neohlídala. Takto si  šetrnou revitalizaci regionálního biokoridoru opravdu nepředstavuji (vedení města je ale zjevně spokojeno, soudě dle tiskových zpráv).

Přemýšlela jsem taky o budoucí údržbě lesíka po revitalizaci. No, fakt nevím. Borkový chodníček bude jářku do roka, max. dvou, pryč (to znám z vlastní zkušenosti naší zahrady, mohla bych borku navážet v tunách, za rok leze zase podkladová textilie ven). Dřevo ponechané v lese musela hlídat městská policie už během realizace úprav. Obávám se, že i uložené do broukovišť bude svádět k "těžbě" některými našimi vynalézavými občany. Bude tam tedy třeba stálého dozoru? Květnaté louky by se měly zřejmě alespoň jednou dvakrát ročně sekat. Vzhledem k velmi "přirozeným" terénním úpravám povrchu (vyježděné koleje po bagrech) mám o kvalitu následné údržby obavu. Ale možná zbytečně, třeba nastoupí sekáči a půjde to kosou. No a v neposlední řadě lesík stále bude poskytovat dostatek prostoru pro "táboření" našich bezprizorních (úpravy proběhly pouze v centrální části lesa, houštiny na jeho koncích zůstaly bez doteku). V tomto ohledu nevidím posun. Ten by mohl nastat pouze v případě většího pohybu návštěvníků po lesíku. A v to, za stávající situace, moc nedoufám.

Takže sečteno a podtrženo - za mně nevyužitá šance na vznik něčeho smysluplného. Jestliže se stále řeší jako "zásadní" problém to, že nám nechodí lidi do zámeckého parku Kinských (což si já nemyslím, je to klidová zóna téměř v centru a své příznivce, hledající útočiště před čím dál větším randálem města, má), tak si nejsem jista tím, že Huťský lesík ve stávající úpravě je tím pravým lákadlem pro návštěvníky. Ale možná vyšší návštěvnost naopak nebyl původní záměr projektu (a jaký vůbec byl ten původní záměr?). Pokud tedy jsou podmínky biokoridoru tak přísné, pak než takového kočkopsa za téměř 2 miliony korun, tak tu raději mohl vzniknout  meziříčský "Boubín" (údajně se z lesa nesmělo odvézt žádné místní dřevo). Zvířátka by byla vděčná a jednou by po nás mohlo zůstat i uhlí. A za ty dva miliony se mohla upravit Kozina.

Huťáku zdar!

Vaše

Hana Skácalová

P.S. Aby nebyla mýlka. Jsem přírodomil. Zeleně je ve městě třeba jako soli, zvláště ve Valmezu. A je třeba se o ni starat, ale takto ne. 

   

 

 

 

 

P.P.S. Fotky z tiskových zpráv města jsou opravdu trochu jiné. Každý vidíme něco jiného :-).