Kruhový objezd, kruháč, kulaťák, točák, rondel, ...

Nebojte se, nebudu tady nudit podrobnými definicemi kruhového objezdu nebo popisovat jeho funkci v dopravě. To je technická věc, vcelku málo čtivá. Každý asi ví, že kruhový objezd je zjednodušeně forma křižovatky, která by měla zajistit plynulejší provoz (na rozdíl od křižovatky řízené semafory). Nicméně, našla jsem vcelku zábavnou definici, tak uvádím pro pobavení:

"Kruhový objezd (anglicky: Roundabout, německy: Kreisverkehr) je silnice ve tvaru kruhu či kola, která je přednostně určená k tomu, aby se po ní mohlo jezdit pořád kolem dokola. Proto mají vozidla, která po okruhu již jedou, přednost před těmi, co na něj vjíždějí. Teprve v okamžiku, kdy vozidlu začne docházet palivo nebo řidiči bude bránit únava v další jízdě, je možné z kruhového objezdu sjet" (zdroj: Necyklopedie). 

Ráda bych se zaměřila na to, co poslední dobou čeří vody veřejného mínění ve Valmezu. Využití nebo spíše oživení prostoru uvnitř kruhového objezdu. Do loňského podzimu, tuším, se ve městě skutečně řešilo pouze to, že jsou ty naše kruháče malé nebo ještě menší, zvláště pro nákladní dopravu, že byl na jejich stavbu použit špatný materiál, tedy žulové kostky, které se vydrolují, nebo také, že řidiči mnohdy v noci kruháč přehlédnou a doslova přejedou skrz.  Nebylo divu, neboť mezikruhový prostor byl poměrně nízký, osázený nevýraznou zelení a kdo by sledoval značky, že? Nuda, šeď. Do toho loňského podzimu. Tehdy se uprostřed kruháče u koupaliště objevily kameny, megality, no hotové Stonehenge. A už bylo o čem zase psát a mluvit. Kdo tam ty kameny umístil, co tím myslel, kdo to povolil, kolik to stálo... 

A já jsem si řekla "konečně". Konečně to přišlo i k nám. Kolik už jsem viděla na cestách v cizině i doma zajímavých, vtipných krásných i zarážejících "ozdob" kruhových objezdů. A že jsem zase tak daleko nebyla. Třeba takové Rakousko - tam je snad každý kulaťák něčím ozdobený. Obří kovová zeměkoule  obrostlá popínavou zelení, kamenné koryto potoka s alpíniem, vyřazená rybářská loď, starý dřevěný žebřiňák, květinová hora, jezírko, vodotrysky různých druhů a velikostí. Vždy mě překvapuje snaha místních i v té nejmenší vesničce ozdobit obecní kruháč třeba jen starou obracečkou sena. Přemýšlím, jestli to tam dali jen tak nebo k tomu mají taky nějaký příběh. 

Anebo kruháč ve francouzském Calais. Tam umístil doprostřed obrovské kolo vrtáku, kterým se razil známý Eurotunel spojující Francii a Anglii. Žádná velká krása, řekla bych, ale je to památka na vcelku unikátní dílo, tak proč ne. V každém případě je takový kruháč nepřehlédnutelný.

                                   

Francie jinak ráda zdobí své kruháče hlavně květinovou výsadbou. Loď na květinovém moři, květinoví obří ptáci, ryby a pak fontány, sochy a plastiky. 

Moc se mi líbí, když vnitřní prostory kruhových objezdů zdobí umělecká díla. To je pak taková galerie pod širým nebem. Zrovna před několika dny jsem nafotila z auta jeden takový. Omlouvám se za nekvalitu snímku, ale nešlo zastavit, pršelo, stěrače stíraly :-) a já byla ráda, že jsem stihla zprovoznit foťák.

Takové venkovní expozice člověk najde často na španělských ostrovech. Pamatuji se na Fuerteventuru, kolem pobřeží bylo tolik kruhových objezdů, kolik je Kanárských ostrovů. A každý kruháč byl věnován jednomu ostrovu. Škoda, nemám fotky, ale vzpomínám, jak jsme s dětmi chodili kolem a hádali, který ostrov zrovna ten kruháč představuje. Ale co tady budu popisovat, stačí mrknout na internet a člověk najde plno dalších příkladů.

 A víte co? Je fajn, že už tento trend přišel i k nám. Mnohá města se pustila do zkrášlování svých kruhových objezdů, jinak vcelku nezajímavých dopravních staveb. Most, Brno, Ostrava, ale i menší města hledají svůj způsob prezentace. Kromě kultivace veřejného prostoru může takový výrazný prvek usnadnit orientaci ve městě. Jen tak cvičně - jak byste popsali návštěvníkovi kruháč u ZŠ Masarykova? 

Odpůrci někdy poukazují na zhoršení dopravněbezpečnostní situace takového objezdu. Řidiči se nevěnují dostatečně řízení (kochají se pohledem na osazený střed), nepřehlédnou celý kruháč, hrozí nebezpečí nárazu a tak dále. Nevím, možná jsme ovlivněni právě těmi malými kruháči, které běžně přehlédneme z pozice řidiče téměř celé. Někde jsem si ale přečetla, že kruhový objezd by měl mít právě vyšší  středovou část, případně je vhodné ji úplně zneprůhlednit. Řidiči pak věnují více pozornosti své levé straně, ze které přijíždějí ostatní auta. Nebezpečí nárazu snad ani nebudu komentovat. Uvolňovat účelově cestu bláznům, řítícím se ulicemi města stovkou je nelogické. I z tohoto pohledu je spíše vhodnější kruhový objezd zvýraznit tak, aby byl z dálky viditelný. Hlavně v noci (pomoci nasvícením). A co se snížené pozornosti týká, jak říká můj kolega, to by se muselo zakázat mladým dcérkám chodit v létě kolem cest :-). 

Takže - jen houšť a větší kapky. Doufám, že se ve Valmezu dostane i na ostatní kruháče. Že se najde zajímavé a cenově přijatelné řešení. Určitě bude plno nápadů, lidé tady jsou kreativní. Těším se. A pro kritiky umělecké hodnoty díla, např. těch nových dřevěných klátů na kruháči u balíren. Věčná otázka "Které umění je to pravé umění?" Mě osobně hodně vadí, když mi někdo diktuje, co se mi má líbit a co ne. A třeba zrovna ty kláty se mi líbí. Je to práce mladého, začínajícího řezbáře. Čitelné a každému valachovi srozumitelné řemeslné dílo. Vážení umělci, nehaňte práci jiných a běžte navrhnout nebo přímo vytvořit něco na další kruháč. Děkuji Vám za to.

S úctou Hana Skácalová

P.S. Zkusili jste někdy v rámci dobré a ještě lepší nálady objet kruháč dvakrát, třikrát dokola? Je to prima, zkuste to. 

A ještě pár obrázků ze světa i domova.