Za peníze v Praze dům…. říká se. A já dodávám „zvláště, když nejsou naše“.

Podobné se děje dnes i u nás, ve Valmezu. Máme za sebou polovinu volebního období, je tedy čas hodnotit. Velkolepé plány vládnoucí koalice pod taktovkou hnutí ANO podporované mohutnou a permanentní mediální kampaní oslnily mnohého občana našeho města. Také já, s poměrně dobrou znalostí úředních procesů a postupů, se zkušeností se sestavováním rozpočtu města nebo s přípravou poměrně velmi reálného volebního programu, jsem s napětím čekala, zda to všechno, co naslibovali, dokáží. No, překvapení se zatím nekoná. Nový vítr na radnici už přichází na to, že čtyři roky volebního období je opravdu, ale opravdu, velmi krátká doba na zázraky. Zvláště pak, když se celý jeden rok po volbách „prodrbal“ totální negací všeho, co bylo připraveno minulým, „naprosto nekompetentním“ vedením radnice. Bylo třeba okamžitě zastavit rozjeté a úspěšné regenerace sídlišť a přijít tak o, v té době ještě možné, dotace, aby se po roce zjistilo, že to zas tak špatné investice nejsou, a tak hurá do nich. Ale protože se vše dělá nově a lépe, tak než koncepčně dělat jedno sídliště za druhým v celém rozsahu práce, tak se rozvrtají všechna a dělá se tu kus chodníku, tu parkoviště, prostě systémem „tu jsem byl, tu jsem nebyl“. Občan musí vidět horečnou činnost. O výběru dodavatelů na každý chodník zvlášť ani nemluvě. Pak se chudák pan starosta může uběhat, aby osobně vynadal dlaždičům za nekvalitní práci. K čemu jsou smluvní podmínky, termíny, sankce a placené stavební dozory čert ví.

Ten první rok se také promrhal naprosto nezbytnou nápravou procesů městského úřadu po bývalém „netransparentním“ vedení (které mimo jiné otravně soutěžilo kde co, i práci vlastních eseróček). Tak třeba s velkou pompou vytrubovaným zpřísněním limitů pro zadávání veřejných zakázek, aby se poté celá třetina zakázek mohla zcela transparentně zadávat novou osvícenou radou města přímo vybraným dodavatelům. Co už, že byly limity letos v naprosté tichosti opět navýšeny a odpovědnost za výběr hozena na vedoucí odborů, koho to dnes zajímá (předvídala jsem v blogu „Na levné věci nemám peníze“). Tuhle se mi svěřil jeden nejmenovaný místní politik s tím, jak je teď spokojen s výběrovkami. Věřím, věřím :-D. Jo a taky se musely nutně přepracovat některé směrnice úřadu, zvláště pak směrnice o projektovém řízení (rozuměj o přípravě projektů, zejména investičních), ve které se konečně odborně přejmenoval „projektový inkubátor“ na „seznam projektových záměrů“ nebo takový „akční plán“ na „seznam prioritních projektů“. Tato zásadní úprava byla nutná proto, abychom zjistili, že pro stávající vedení města jsou vlastně prioritní všechny projekty ze seznamu projektových záměrů, jen prioritnější je podle potřeby vždy ten projekt, o kterém se aktuálně ve městě diskutuje. Jak řekl pan starosta, je to živý dokument, který se neustále mění. Jako občan jsem hned klidnější, když víme, co chceme. Zarážející je snad jen to, že se ty priority začínají projektově připravovat až teď případně se přesouvají na příští rok. Ale z důvodů jakési „jistoty“ je opisujeme již do třetího rozpočtu města (na roky 2015, 2016 a 2017). 

Z tohoto úhlu pohledu je ale zase pozitivní, že je i díky nerealizovaným investicím v rozpočtu města pořád dost peněz a z roku na rok se převádí vždy přes 70 milionů korun. Ale pozor, to může svádět k utrácení. Za dárky, za pomníčky, za propagaci vlastního ega… Nebo třeba za nové vybavení zasedačky úřadu, placeného pracovníka marketingu a další nová naprosto zbytečná pracovní místa, nové logo města za tři sta šedesát tisíc korun, jarmarky za statisíce (nové stánky jsou moc fajn, jen je drahé jejich neustálé stavění a skládání), bombastické velikonoční a vánoční programy (tzv. chléb a hry), umělé kluziště na náměstí za dvě stě tisíc korun a tím pádem konkurenci a větší ztrátu našeho zimního stadionu, filmeček propagující zdejší korporace od Dezy přes Bonver po Tesco za sto tisíc, a tak dále a tak dále…. Á propos potřebují zrovna tyto firmy reklamu od města? Podporu by spíše potřebovali ti drobní řemeslníci – zámečníci, co k vám přijedou v noci otevřít dveře, když ztratíte klíč, malíři a natěrači, vodaři, co vám opraví třeba tekoucí kohoutek, elektrikáři, švadleny, kterých už je opravdu jen pár anebo majitelé obchůdků v centru města, kteří tam udržují jakýstakýs život, a kterým jsme sice zakázali ve městě reklamy na plotech, ale zato dostali od vlády, asi za odměnu, EET.

Utrácí se vesele i na investicích, těch nejprioritnějších, které jsou konečně připraveny k realizaci. Jejich příprava probíhá systémem „každý si řekněte, co potřebujete, co chcete, co by se vám líbilo a my to zaplatíme“. Nějaké limity jsou přežitek minulosti. A když už se přece jen nějaké stanoví, tak raději hned dva, jeden nižší, jeden vyšší, pro jistotu. No, a tak budeme mít (možná) krásný a moderní kulturní stánek v budově kina svět za 70 miliónů, smuteční síň za 30, sportovní halu snad za 60 nebo 90 milionů…. Kdo by to řešil, však to nejde z našeho, ale z městského, tak co. Když bude nejhůř, vezme se úvěr (a to se někteří členové hnutí ANO po volbách dušovali, že chtějí hospodařit rozumně, a hlavně ne na dluh, pro mne dnes zklamání). Pořád tak nějak hledám ten nový a lepší způsob práce radnice, nový vítr, nové postupy… Jo, už vím. Nově se dělá jen to, co přinese tzv. „politické body“. Tak to zase ANO. 

A ještě zamyšlení na závěr: Všimli jste si? Valmez je teď takový…. více kulturnější. S kulturními akcemi, festivaly, jarmarky a jinými atrakcemi jako by se roztrhl pytel. Člověk nestíhá ty pozvánky ani číst ne tak se všeho účastnit. A to je fajn, i když někdy všeho moc škodí. Fajn ale není, že se téměř největší kulturní organizací ve městě stává právě to Město samotné (rozuměj instituce). No není divu, když je jeho vedení pod silným vlivem tzv. kulturní úderky města (politici motající se dlouhodobě kolem kultury a jejich přátelé). A to si platíme ještě k tomu vlastní kulturní instituce.

Víte, jak to vidím já? Úřad je úřad, s úředníky. A jako takový má zajistit státní správu a samosprávu. Starat se o svůj nezbytný majetek, o schůdné chodníky, místní komunikace bez děr, funkční veřejné osvětlení, o posekanou trávu, odklizený sníh a vyvezené odpadky, o bezpečnost občanů, o jejich informování o pro ně podstatných a jich se dotýkajících záležitostí, o provoz škol a školek, o byty, které má, o sportoviště, má vytvořit slušné podmínky pro spolkovou činnost a rozumně ji finančně podpořit a …. pokud možno, neobtěžovat občany nesmysly. A politické vedení města má odpovědně hospodařit, nežít na dluh, pokud to není nezbytně nutné, a myslet na budoucnost. Jako doma…..i když, a tady jsme zase u té finanční gramotnosti z počátku článku….

V tomto rozumím hlášce místostarosty Vrátníka: "Koupili jsme opicu, ale ta nám zdechla, protože jsme neměli na banány."

S přáním příjemných předvánočních dní